Jdi na obsah Jdi na menu
 


MUM 2015/3

30. 6. 2015

MUM – pondělí 29. 6. – den třetí Etapa č. 2. Boskovická

Dnešní ráno jsme se probudili před 7 hodinou. Když jsem vstal z matrace a přecházel jsem třídu, tak Martin vtipně pronesl“ a baletní kreace, dneska se nám pěkně poběží“J. Ranní sprchování studenou vodou neproběhlo, protože ve sprše tekla nejteplejší voda za poslední 3 dny – asi 23°C :-D V 8 hodin po „přípravě na snídani“ byl „nástup na snídani. Snídaně byla výborná, chleby s vajíčkem, šunkou, vánočka s nuttelou nebo s marmeládou, jogurty atd. Snědli jsme toho jako zájezd Somálců a šli jsme odpočívat, abychom byli připraveni na oběd :-D Dvě hodiny se stále smějeme, protože co slovo to perla. Všechno korunuje Pavel, který nám pustil „hymnu“ závodu – retro z 80 let MUMuland J

K obědu jsme měli polévku a krůtí nudličky s rýží. Všichni kamarádi odjíždějí ve 12:15, protože pořadatelé rozdělili závodní pole na pomalejší a rychlejší časem 4:30. Tak to vypadá, že dneska doběhnu mezi poslednímiJ Martin prohlásil: Nebuď smutnej, my ti z hospody zatleskáme“. Martin má vůbec hlášky. Vyčistil si zuby a říká: Tak vypadám dobře a teď už jenom přepálit začátek :-D Všichni „žáci 6. třídy“ odjeli a já měl hodinu na přípravu věcí. Pokecal jsem s Radkou, udělali jsme pár fotek a už se jelo do Boskovic. Hodina před startem se neuvěřitelně táhla, ale ve 3 jsme byli „vypuštěni“ do okolních lesů. 2km příjemné na rozběhání z mírného kopečka a pak už 8km stoupání. Překvapilo mě, že bylo běhatelné i po včerejším maratonu J. Výhledy na Boskovický hrad byly úžasné – kochal jsem se. Nejlepší úsek přišel, když se cesta po 10km mírně naklopila směrem dolu a ten pocit trval asi do 18km. Nádherná cesta lesem, jako by ze mě oklepala únavu, ale to bylo jen chvilkové zdání. Stupání na oboru mě z omylu vyvedlo a pak už jsem jen dával pozor, abych neupadl. Postupně jsme s Ondrou Prokopem předbíhali běžce a běžkyně startující hodinu před námi., Aby mi po poslední občerstvovačce ukázal, jak se běhají závěry etap J a nadělil mi 3 minuty J. Mám z toho radost, že mu to tak pěkně běželo. Po doběhu hned zvážit pro výzkum a nacpat se pudinkem, vývarem a doplnit ionty nealko pivem. Poté sprcha a masáž. Tentokrát tekla teplá voda, ale kumulovaná únava mi po masáži rozklepala zuby jako včerejší studená voda, tak že vlastně vše při starém :-)))) Nohy bolí všechny – hlavně stehna ze seběhů. Na večeři byli všichni v dobré náladě a už se těšíme na etapu, kterou všichni zkušení borci popisují jako zlomovou (buď tě zlomí ona, nebo ty ji J). Věříme, že své „vysušené“ (a dvěma etapami částečně MUMifikované) kůže neprodáme zadarmo i když to bude bolet.