Rozběhnuto

Jiří Ježek dosáhl mnoho úspěchů v cyklistice mezi handicapovanými a vím, že prohání i zdravé. Teď na probíhající Tour de France měl možnost jako „předjezdec“ absolvovat 33 km dlouhou časovku. V rozhovoru k tomu (mimo jiné) řekl:

 Máte představu, jaký bude na třiatřiceti kilometrech váš čas v porovnání se závodním polem?

Absolutně netuším. Podobnou časovku jsem jel při národním mistrovství v Dubnici. Za Janem Bártou, který podle mého patří mezi patnáct nejlepších časovkářů světa, jsem zaostal o necelých šest minut. Uvědomuji si, že kluci v pelotonu mají v nohách deset etap. Bolest z pádů se načítá. Není férové srovnávat se s nimi. Někoho můžu porazit, ale nepředpokládám, že by se to stalo. Duši závodníka nelze potlačit. Lidi bude určitě zajímat výsledný čas. Pro mě není až tak důležitý, ale pojedu na sto procent. Jde o absolutní prioritu. Mě nezajímá, jestli budu v pomyslné výsledkové listině poslední nebo někoho předstihnu. Jsem zvědavý na rozdíl od prvních pěti. To bude údaj, jenž ponese určitou hodnotu.

     Takže jsem byl zvědav, jak v porovnání s profišpičkou dopadl. Jiří Ježek zajel čas 43:11,

poslední z klasifikovaných ( 182. místo) na časovce dal 43:50, 181. 43:18, 180. 43:13, 179. 42:42, tedy Ježkův čas jej řadí pomyslně na 180 místo. Vítězný Tony Martin dal 36:29, druhý byl největší favorit na celkové prvenství Froom o 12 vteřin pomalejší, ale třetí už ztrácel minutu a vteřinu…kromě posledního ( a tedy včetně Ježka) se ostatní vešli do 7 minut za vítězem.  Náš jediný zástupce – jako čech – Roman Kreuziger jel 38:47 (+2:18) a zařadil se v časovce na 16 místo, jen 3 vteřiny za Contadorem, který je dalším z favoritů i když právě Roman coby kolega ze stejného týmu mu dýchá na záda (nyní jsou 4. a 5. celkově – po 12 etapě).