Jdi na obsah Jdi na menu
 


Czechman 2013

3. 6. 2013

JESTLI NĚCO,  TAK BĚŽEC

 

video ze závodu ZDE

Moje ochutnávka triatlonu: CZECHMAN 2013 (1,9-90-21)

 

(následující „reportáž“ je info pro kamarády, kteří se zajímají jaký to bylo. Pracovně bych to nazval „paráda s výmluvami“.)

 

Namísto úvodu (předznamenání):

Znáte ten vtip, jak Pepíček referuje doma o tom, jak dopadla písemka z matiky:

No měli jsme 4 příklady: první jsem začal, druhej nedokončil, třetí nestihl a čtvrtej nevěděl.

 

Základní kulisy:

CZECHMAN s distancemi half ironman ( 1,9 km plavání – 90 km kolo – půlmaraton) je podle komentářů nejpočetněji obsazený triatlon v ČR. Letos pořadatel navýšil kapacitu oproti loňsku o 100 na 500 účastníků, která se naplnila. A i kvalitativně si troufnu odhadnout, že jde o závod s účastí téměř všech, kteří to u nás s triatlonem myslí „vážně“.

Ne vždycky všichni přihlášení dorazí (připomenu, že startovné je několikanásobně vyšší než na maraton), aktuální počasí se jistě promítlo do počtu DNS, kterých bylo 92. Nedokončilo 35, jeden DSQ a v cíli bylo klasifikováno 366 přeživších.

 

Vsuvka o špičce:

„Až“ druhý skončil Petr Vabroušek (4:03:03), nesporně ikona českého dlouhého triatlonu, i letos ve svých 40 letech se umísťuje v popředí světových ironmanů ( jen lotos: v lednu 1. na Israman (Izrael), v březnu 9. v Austrálii (Melbourn), v dubnu přes defekt na kole 13. v Jižní Africe, kde se ve výsledcích na 9. místě objevuje slovák Karol Džalaj, který Czechmana ( v čase 4:00:59) před Petrem Vabrouškem vyhrál. A ještě zmíním, že v květnu Vabroušek dal dva Ironmany – 4.5. na Taiwanu byl 4. v čase 8:35:55 a týden (necelý) před Czechmanem 26.5. skončil 6. v Brazílii (Santa Catarina 8:32:22), to byl jeho již 126 Ironman. Uvedený výčet dokládá, že Petrovi výroky, že nejlepší trénink je závod, opravdu naplňuje. Dodám, že po Brazílii mu nepřiletěly věci, takže Czechmana nejel na svém závodním kole, ale na náhradě. Krásnější pohlaví vyhrála němka Annet Finger (4:34:03), druhá Lenka Králová (4:36:06).

 

Moje maličkost: 

Na celkové 330 místo stačil čas 6:05:24, v kat. 50-54 jsem dopadl... a to doslova a tvrdě...16. z 18. jeden nedokončil, ale pozitivní alespoň je, že jako běžec jsem zas úplně Maratonklubu ostudu neudělal, protože:

- plavání + depo 1: 17. pořadí v kat. , škoda, že neměřili depa zvlášť, tam jsem ztratil, takže čisté plavání mohlo být o chlup lepší - i když nedělám si iluze, že o moc - výmluva 1.

- kolo: 18. a tedy nejhorší v kat., ovšem trochu jsem si zajel, jak jsem zakufroval - výmluva 2.

- depo 2 + běh: 3. v pořadí (na druhého jen 13 vteřin, takže alespoň že tahle náplast)

 

 

Komentář mýma očima – neboli výmluvy

1. Plavání – při výlezu z vody jsem měl na hodinkách 42 minut, za což bych si dal na své možnosti horší dvojku, jedničku bych bral pod 40, do 45 bych byl spokojenej, což teda jsem a vzhledem k absenci zkušeností s plaváním ve volné vodě je to vlastně čistá dvojka (proti plavání v bazénu to venku začátečník neplave úplně rovně, že)

2. Depo 1: jako starší už rozumnejn člověk jsem oblečení „koncipoval“ tak, že jsem si pod neoprén nic nebral (normálně si berou to, v čem pak jedou a běží – což má uschnout za jízdy na kole), takže jsem se oblékal z gruntu do suchýho, což samozřejmě „strašně „ zdržuje i normálně, natož když jsem měl vymyšlené komplikace v podobě návleků na ruce i nohy a zejména zdržovací protidešťový návleky na cyklistický tretry, který    nešly jak navléci, tak zapnout – ovšem největším zdržovacím zádrhelem se ukázalo ztuhnutí z přeci jen né moc teplý vody, takže hlavně prsty na rukou, který jsou při oblíkání dost potřeba, nefungovaly jako normálně, taky ty návleky na sice otřený, ale přeci jen vlhký nohy nešly tak hladce, jako doma, když jsem to zkoušel v teple a nasucho. No zkrátka jsem se oblíkal 13 minut (včetně průběhu depem), ale moc jsem se tím netrápil, koneckonců jsem byl rád, že mám plavání za sebou a na své možnosti ne špatně.

3. Kolo: Jestliže před startem pršelo tu a tam, tak po doplavání už furt až do konce, chvíli víc, chvíli míň, ale „vytrvale jako smrt“. Pokud by nepršelo, tak by převlečení do suchého po plavání bylo fajn, takhle v dešti to po několika minutách bylo jedno – klidně jsem si pod neoprén mohl vzít dres a bylo by to stejné. Ale jelo se mi dobře, vzhledem k tomu, že jsem se po plavání a s prodlouženým převlíkáním ocitl na chvostu a tedy mezi výkonnostně pomalejšími až nejpomalejšími, tak jsem poměrně čile každou chvilku někoho předjel, celkem bych tak odhadl že možná kolem dvaceti. První okruh ze dvou jsem dal za 1:26, z čehož jsem byl nadšen s vidinou, že když to udržím, půjdu těch 90 kilometrů pod tři hodiny. Ale nebylo mi souzeno a dopřáno – sice se mi pořád jelo dobře a pocitově jsem si říkal, že jedu rychleji než v prvním kole, ale ouha. Ony byly sice po trati všude na křižovatkách šipky na silnici a i pořadatelé, jednak aby ukazovali kudy a hlavně aby krotili auta případně se řítící do cesty cyklistům, ale jak pořád pršelo, tak se postupem času navigátoři stahovali pod nějaké schovávačky, aby tak nemokli a navigovali „na dálku“, zkrátka v jedné vesnici jsem zakufroval, což jsem zjistil  tím, že jsem dojel k železničnímu přejezdu, který na daném závodě těžko může být vzhledem k regulérnosti a taky žádný v prvním okruhu nebyl, že…takže jsem se otočil a vrátil se, až jsem narazil na pořadatele, kterých se ptám kudy, dozvěděl jsem se že „tudy“ a že prej na mě volali – no když přes déšť moc nevidíte, tak taky pro bubnování kapek do přilby a vítr „ve vlasech“ moc neslyšíte…

No závěrem jsem místo 90 km natočil 98,3 a tomu odpovídající čas. Takže pokud jsem někoho předjel, tak jsem jej tím kufrem pustil zase před sebe…

4. Depo 2:  Po kole jsem se jen přezul, zase jsem chvíli bojoval s těmi cyklistickými návleky proti dešti na tretrách (ale po většinu kola jsem měl boty v suchu, až ke konci už byla voda všude), takže jsem v depu byl tak 5 minut (včetně průběhu depa s kolem, což také není hned)

5. Běh: Na kole jsem se cítil dobře, po kole taky, rozběhl jsem se a po tom zákonitém kilometru, dvoum, strávených adaptací z přechodu kolo-běh, se mi nad očekávání běželo  dobře, i ty první kilometry a všechny ostatní jsem běžel pod 5minut kilometr, jeden i 4:30, takže jsem tu závěrečnou půlku dal za 1:41. V závěru jsem se samozřejmě už těšil, že bude konec, ale žádný problém ani krize nenastala, vzhledem k vývoji a času jsem neběžel na doraz, což z pohledu prevence nějaké křeče nebylo stejně od věci, takže jsem byl víc v pohodě, než jsem očekával. Gábina mi při průběhu do druhého kola běhu (běželi se dvě kola) nabízela suchou čepičku na hlavu, což jsem jí i v tom „kalupu“ stačil vysvětlit, že to je vzhledem k mé celkové promočennosti to poslední, co potřebuji – ale ta snaha samozřejmě potěšila. No nemusím ani zmiňovat, že jsem při běhu pořád jen předbíhal…teda asi dva běželi rychleji, ale to byl někdo zepředu, co byl v druhém kole když já v prvním – zkrátka v té konkurenci na chvostu jsem si běh užil.

 

Takže:     

-plavání a 1. depo: 351. místo

- kolo: 354. místo

- 2. depo a běh: 160. místo ( neodpustím si říci, že samotným během (včetně depa) jsem se

      vešel do 1. poloviny startovního pole)

- celkem 330 místo

 

…takže: jako plavec podle očekávání hodně nic moc, ale na mě jakš takš, na kole „bohužel“ slabý, takže zbývá alespoň ten běh…ale jako celek paráda a nálada výborná. A že pršelo? Však to bylo pro všechny stejně, ztuhlí byli taky všichni, nakonec nejvíc mi vadilo, že jsem  kvůli dešti hůř viděl a hlavně si říkám, že příště už to bude jen lepší.

Miloš